Gejša

Od roku 1751 se v Japonsku začaly objevovat Gejši, nebo také ženy večera a ženy bez jména. Většinou to byly sirotci, které rodiče prodaly do velkých měst, do Domu Gejš. Tady dívky vyrůstaly, chodily do školy a poté se učily jednomu z nejkrásnějších umění na světě. Měla velice přísný režim a bylo velmi těžké uspět. Většinou je zaučovaly starší zkušené gejši, po letech učení, měli dívky svůj první debut (vystoupení) a tam se snažili co nejlépe ukázat. Po nějaké době vystupování a dělání společnosti mužům pak prodali své panenství, cena byla určena podle žádanosti a oblíbenosti. Gejša vždy nabídla koláček několika bohatým mužům, to bylo znamení, že je ,,naprodej" a pak si vybrala muže, který jí zaplatil nejvíc. Gejša nemá nic společného s kurtizánou, nebo-li lehkou holkou, gejši byly umělkyně, nepředváděli sebe, svá těla, ale umění a své schopnosti. Musely být chytré, vzdělané a také trochu vypočítavé. Žily jen pro to aby mohli dělat společnost mužům a přikrášlovat a zpříjemňovat jejich život, muž který gejšu "zaměstnával" a plati se nazýval patronem, tomu gejša patřila. Gejši neměly žádný soukromý život, neustále o sebe dbaly, chodily do čajoven a snažily se být pořád v nějaké společnosti. Měli těžký, ale i krásný život. Dokonalá gejša byla žádaná, krásná a bohatá, nosily drahé ručně vyšívaná kimona z pravého hedvábí, kimona byla jejich nejdůležitější věcí, bez drahého kimona, dobrého líčení a jiných potřeb, nemohla být dívka gejšou. Je plno tajemství okolo Gejš, která znají jen ony a která asi navždy zůstanou utajena. Svět gejš byl nádherný, tajemný a smutný, Gejša nemohla milovat, neměla přátele ani lásku. Název Gejša se skládá ze dvou částí: Gej: umění a Ša: oslovení pro osobu. Dívky poté co se dokonale naučily věemu, co musí gejša umět, prošly rituálem, při kterém odhodily svou minulost a jméno, poté dostaly sméno nové, mnohem vznešenější a hodné gejši. Pak začaly úplně nový život. Život Gejš dokonale ukazuje nádherný film Gejša, určitě stojí za to se na něj podívat.